Sedimentace, neboli sedimentace červených krvinek, označeno jako FW, udává rychlost, kterou klesají ke dnu červené krvinky ve zkumavce.

Rychlost sedimentace stoupá při zánětu , též při chudokrevnosti, nádorových onemocněních, mírně v těhotenství.

V ordinaci se nejčastěji  používá ke zjištění reakce těla na infekci a  zánět. Čím vyšší hodnota, tím větší je v těle zánět, nebo tím těžší je infekce.

C-reaktivní protein. Bílkovina, jejíž hladina stoupá v krvi při zánětu, nejčastěji zánětu vyvolaném bakteriální infekcí. Nejčastěji slouží k odlišení bakteriální a virové infekce. V případě bakteriální infekce je na místě antibiotická léčba, u viroz tato léčba není vhodná.

Hladina CRP také stoupá při zánětech jiného , než infekčního původu, např. při chronických zánětech kloubů.

Elektrokardiogram - záznam elektrické aktivity srdečního svalu. Srdce si samo vytváří elektrické výboje, které se šíří srdeční svalovinou, v důsledku toho se srdce pravidelně stahuje a pumpuje krev do celého těla.  Záznam EKG orientačně ukáže, zda je akce srdce pravidelná, jestli se elektrický výboj šíří srdeční svalovinou správným způsobem, či jestli například některou oblast srdce vynechává či obchází. Jde o orientační metodu, v případě nejasností či odchylek je potřeba ji doplnit vyšetřením echokardiografickým ( ultrazvuk srdce ), event. dalším.

Hodnota ukazatele INR informuje o rychlosti srážení krve. Zejména se INR pravidelně vyšetřuje u pacientů, kteří dlouhodobě užívají Warfarin ( lék, který "ředí" krev ), např. po trombózách žil nebo plicní embolii. Cílová hodnota INR při užívání Warfarinu se pohybuje mezi 2-3. Normální hodnota zdravého člověka , neužívajícího Warfarin, se pohybuje kolem 1. Tedy, čím je hodnota INR vyšší, tím se krev méně sráží, rány déle krvácení a při vysokých hodnotách může dojít k samovolnému krvácení do kůže,do orgánů atd. Při užívání Warfarinu by nejdelší interval mezi jednotlivými kontrolami INR měl být 1 měsíc.

Desinfikovat místo přisátí, nejlépe jodovým preparátem   (pokud není alergie na jod ). Na klíště nesahat holýma rukama, možno použít např. pinzetu, kývavými pohyby se snažíme klíště uvolnit. Klíštětem netočíme ani po směru, ani proti směru hodinových ručiček, nemá závity. Po jeho odstranění místo přisátí znovu desinfikujeme jodovým či jiným desinf. prostředkem.

Druhá možnost odstranění - desinfekce místa jako v předchozím případě, poté použijeme vatu namotanou na špejli a zvlhčenou v roztoku vody a mýdla, lehce potíráme přisáté klíště až do jeho odstranění. Následuje opět desinfekce rány.

Pokud se klíště přetrhne, navštivte lékaře.